Rok 2023 byl jako na horské dráze. Začal výpovědí u bývalého zaměstnavatele, u kterého jsem pracoval jako IT specialista. Bavila mě dálková podpora, ale nesnášel jsem dojíždění a fyzickou stránku IT (tahání nějakých kabelů, řešení serverů a stupidních zařízení na skupinové hovory a další věci). IT byl mým koníčkem. Skládal jsem si počítače, nahrával všechny verze Windows, testoval je, veškerá SW úprava, práce na počítači. Práce mi tento koníček na rok znechutila. Fakt mě nebaví debilní Excel, který nikdo kromě nerdů a ekonomického nepotřebuje. Ani mě nebavilo příliš hranaté řešení záležitostí, které byly máslově jemně zatočené do ruličky. A tak ne, nenechám si zničit hobby, pryč a počítače už mám zase rád.
Měl jsem pro rok 2023 v plánu začít podnikat jako fotograf. Rozšířil jsem tak svoje podnikatelské portfolio o další obor.
Kadeřnictví, IT, doprava a teď fotograf. Už dlouho v roce 2022 jsem měl v plánu změnit své webové stránky. Dělal jsem na nové verzi 2 měsíce každý den od rána do noci až jsem byl s výsledkem spokojený a lze jej vidět na www.jasonb54.eu. Co dalo paradoxně nejvíc práce? Nějak to graficky uhrát, aby se stránky jakž takž zobrazily správně na mobilech. Šílenost. Nový web jsem měl za měsíc hotový se všemi změnami. Další měsíc zabrala mobilní verze hotových webek.
Březen se nesl v duchu úřadování. Všechno vyřídit, zajistit, zaplatit, oběhat. V této době jsem si i obnovil průkaz řidiče taxislužby. Sice jej nevyužívám, ale mám k tomu řízení auta velmi kladný vztah, řídit umím lépe než většina řidičů, což už se dokázalo tisíckrát, mám projetou polovinu civilizované Evropy, tak proč nemít takovou zálohu v rukávu?
Duben byl kritický. Manželka ve třetím měsíci těhotenství a podnikání se nedařilo. Lidé šetřili, byla hodně cítit ekonomická recese (hospodářská krize, jak se jí říká) a byl to obrovský tlak. Pod zaměstnavatele jsem nechtěl. Jsem typ, který dělá sám na sebe. To mi vyhovuje nejvíc. Nesnáším králíkárny a práci v kolektivu lidí, které potkáváte dennodenně. Ubíjí mě to a vysává to ze mě veškeré síly a život. Potřebuji být v pohybu. Každý den potkávat někoho nového. Žít. Dynamika. To je můj živel. Tam se cítím být jako ryba (štír) ve vodě. Mimochodem jsme my štíři vodní znamení. Bohužel to nakonec dopadlo tak, že jsem pod zaměstnavatele musel.
To mi ubíralo ze života i drahocenný čas na to, abych mohl kreativně fungovat. Něco tvořit, něco po sobě zanechat, posunout se dál. A tak zhruba po měsíci, dvou (jakmile jsem se naučil v nové práci rutinu) šla práce na HPP stranou a zůstává to tak doteď a zůstane, dokud tam budu. Věnoval jsem se tomu, co mě baví, co mi jde a naplňuje mě, má smysl - fotil jsem, kdykoliv to jen bylo trochu možné. Věnoval jsem se stříhání lidí, kdykoliv to šlo. Výpověď v práci jsem ale nedal. Potřeboval jsem nové nůžky pro klouzavé střihy, portrétní objektiv... A tak se to vezlo, "dotace" se hodily.
To byl květen, červen.
Červenec byl tradičně výletový. ZOO, květná zahrada, zámky. Pochopitelně do toho těhotenství manželky. Bylo potřeba, aby měla manželka pocit stability. Není dne, kdy bych si v práci na HPP neříkal, že to dělám pro ni a pro syna, takže to musím vydržet, zaskřípat zubama, myslet si něco o hovínku a s velmi milým úsměvem jít dál do dalšího dne. Dělal jsem finanční bilanci a bylo jasné, že elektromotorka půjde z garáže. Prodal jsem ji. Občas mi chybí ten pocit jízdy na motorce, ale ano, bylo to správné rozhodnutí ji prodat.
Srpen se nesl v uvolněném duchu. Jeden měsíc klidu. Vše jsem vypustil. Kromě pár fotek manželky v bazénu u domu. A kromě příprav na její 40 narozeniny.
Září byl měsíc příprav k porodu a oslavy narozenin, jubilea. Vstřebat veškeré možné informace. Účastnit se čehokoliv, co souviselo s manželkou a příchodem dítěte. V podstatě můj život tento měsíc neexistoval. V práci toho bylo nad hlavu. Doma nad hlavu. Začínal stresový dvouměsíc všeho náročného, nového. Oslavu jsem zařídil komplet. Objednaný catering tak, aby splňoval přísné nároky našich diet (histaminová, bezlepková dieta). Fotoplátno, rekvizity, catering, focení, balonky a mezitím si najít čas to taky oslavit nějakým výletem (Slezská harta, Severní Čechy a oslí farma).
Říjen byl měsícem porodu. Měsíc nervozity. Jednoznačně. Druhá polovina byla o nervozitě a zvykání si na nového člena domácnosti.
Listopad je a vždy byl můj měsíc a tak jsem se podle toho zařídil.
Prosincové nákupy zbytků dárků, finišování fotoknihy, Štědrý den strávený ve Vysokých Tatrách, focení. Ten přelom roku mezi prosincem a lednem je vždy nejnáročnější částí každého roku.
Pracoval jsem hlavně na fotoknize těhotenství manželky. Tak velký projekt byla obrovská výzva. Fotoknihu jsem dokončil v prosinci a manželka ji dostala pod vánoční stromeček. Nečekal jsem to, ale slzy při prohlížení tekly i mně. Nejen kvůli kráse fotek, po neuvěřitelných zážitcích během focení, ale i jako shrnutí roku čekání na miminko. Zase se mi to povedlo.
Takto zběžně napsané to nikomu nic neřekne. Proto níže uvedu shrnutí. Ještě předtím ale zmíním něco, na co jsem také obzvlášť hrdý. Po roce držení foťáku v ruce prestižní ocenění od Viewbugu.
Umístil jsem se v top 20% všech fotografů, kteří přispívají a souteží v síti Viewbug. Z toho až příjemně mrazí v zádech.
Během roku 2023 jsem vystavil 35 fotografií.
Z těchto 35 fotek se 11 dostalo v soutěžích do skupiny Top Rank.
Síť Viewbug je celosvětová. Soutěží v ní se účastnili fotografové ze 41 států světa.
Na Viewbugu bylo během roku 2023 zahájeno přes 20 tisíc fotografických soutěží.
Co se tedy během roku 2023 přihodilo?
- výpověď ve staré práci
- prodej elektromotorky
- rozšíření IČO o další obor
- vytvoření komplet nových webových stránek
- nástup do nové práce
- rozšiřování portfolia a povědomí o značce JasonB54
- narození dítěte
- prestižní ocenění Viewbug
- oslava narozenin manželky, kulatých 40
- obnova taxikářské licence
- vyzkoušení práce kurýra pro Wolt
- prosincové spřádání nových plánů, jak rozjet další větev podnikání, abych konečně mohl dát výpověď z HPP a začal zase žít jako člověk
Z mého pohledu toho bylo až až. Vy, kteří byste se se mnou rádi porovnávali, co že jste dokázali vy v roce 2023?