Počasí začalo být podzimní. Je sice začátek srpna, první srpnový týden, ale nemůžu ani v nejmenším říct, že by mi teploty kolem 14°C vadily. Naopak. Čím dříve a déle podzimní počasí bude, tím lépe pro mě. Podzim je nejlepší a nejkrásnější období roku. Hned přemýšlím nad tím, kam vyrazit na výlet a kdy nejdříve to půjde. V hlavě se mi rodí několik nápadů, které jsem nechtěl nebo nešly realizovat během letních teplot. Ale raději pomaleji na rozjezd. Něco tak akorát tady mám taky.

Datum bylo jasné. Co nejdříve. První sobota v měsíci dne 5.8.2023. Půjdu se podívat na Královský vodopád. Dle map je to trasa na 2,4 km, tj. 5 i s pobíháním okolo vodopádu se vším všudy. Dost málo. Musím přidat ještě nějaké to stoupání. Přidal jsem. Ještě v domnění, že ty kilometry na Mapy.cz sedí. Neseděly. Trasa k vodopádu je v reálu 3,4km. Dva kilometry v nohách k dobru.

Cesta

Do Jeseníků jezdím vždy buď přes Šumperk (Olomouc, dálnice, Mohelnice, Zábřeh, Šumperk), nebo přes Dlouhou Loučku, Rýmařov. Jiné návrhy navigace odmítám. V sobotu přišla změna. Navigace navrhuje cestu přes Šternberk a vesnicemi, kterými jsem dosud nejel. Dobrá, jednou to zkusím. Jaká to chyba! Nikdy více. Jednak je Šternberk hrůza (jako obvykle), ale i ty vesnice nad ním směrem do hor nezáživné, plné děr, hnusné. Když už mi to začalo kazit náladu, přiblížil se Rýmařov. Tam byla šance na vylepšení rána. Kolem Rýmařova bývají vidět stáda krav. Jako by to krávy věděly, viděl jsem hned 3 stáda těsně u silnice. Díky.

První bod zastavení

Zaparkovat auto bylo v plánu v osadě Vidly. Kousek za Karlovou Studánkou. Trasu jsem dobře znal. Jen mě kousek za Studánkou napadlo, že Vidly jsou až příliš malé na nějaké pohodlné parkování, takže pokud bude u hotelu plno, bude to zajímavé. Jako na potvoru bylo u hotelu plno. Vždy, když jsem jezdíval okolo, tam stálo 4-6 aut. Plno místa na další. Dnes beznadějně nacvakáno. Opět byl k důvod k radosti koupě malého hatchbacku. Vleze se všude. Zaparkovat, nachystat výbavu a jde se. Není důvod se zdržovat v osadě. Nic k vidění v ní není. Možná na podívání se na otočku dřevěná stavba na kopci, vypadá jako malý kostelík, do které se ale nedostanete, je zamčená. Budova lesní správy vynikala použitím modré barvy na dřevě, ale jinak nic, co by stálo za slovo.

Trasa k vodopádu

Je tvořena asfaltovým povrchem, hned z osady Vidly, táhnoucím se 2km. Dojem to pochopitelně kazí. Není nad přírodní cestu. Ale nalevo nebo napravo máte potok, občas nějaká ta chatka nebo jiné stavení. Tu a tam se k potoku dostanete velmi blízko a tím to šlapání do mírného kopečku můžete trochu oživit. Šumění a hluk od potoka také rozbíjí monotónnost pochodu.

Jdete, jdete až dojdete k bodu, kdy vás trasa láká po modré doprava, rovně do lesa nebo nalevo, kde zdánlivě zakrátko cesta končí. Po modré dojdete na lokální vrch a možná také nad vodopád, na jeho počátek. Tudy nejdu. Já chci rovnou, hned a teď, přímo k vodopádu. Vydávám se vlevo. Trasa vlevo není nijak značená. Žádná cedulka vodopád, nic. Chvíli stoupám lesem a zdá se, že to nikam nevede. Vodopád je skvěle ukrytý. Je v jakémsi pomyslném důlku. Schovaný za lesním kopcem a krytý ze všech stran. Už při prvním spatření dokáže otevřít oči dokořán.

Vodopád

Královský vodopád je pěkný, ale díru do světa neudělá. Nicméně patří k těm nej vodopádům Hrubého Jeseníku, které se dají vidět.

• místo bez pochyby Rudohorský vodopád
• místo patří Rešovským vodopádům
• místo Vysokému vodopádu
• místo Bílá Opava
• Královský vodopád

Díky tomu, že nikde nenajdete ceduli, je schovaný, u vodopádu je naprosté soukromí. Byl jsem tam snad 2 hodiny a naprosto sám. Žádné rušivé elementy. Rozbalil jsem výbavu z batohu a natočil si pár videí, udělal něco fotek. Paráda. Jen by se dle názvu dalo čekat něco většího. Nemějte zbytečné představy o něčem královském, obrovském, nádherném. On tenhle vodopád zrovna nenadchne. Ale také ani neurazí.

Cestou k autu začalo pršet. Hurá! Kvůli tomu jsem jel v den, na který hlásili celodenní srážky. Konečně si to užiju. A tak mě přepadla výborná nálada a začal jsem po cestě dělat krátká videa na TikTok. Včetně jednoho v reakci na Death Stranding (hra od Hideo Kojimy).

Video zde: https://www.youtube.com/shorts/1SJDgpXxgkE

Druhá část výletu

Vzhledem k tomu, že celkových 6,5km k vodopádu a zpět uteklo jako samotná voda, zůstala mi spousta času na druhou část výletu, což byl hike na Černou stráň. Vrchol nad Přemyslovem s výškou 1237m n.m. Další tisícovka na seznam.

Nabízela se nějaká bližší trasa, ale všude v okolí Pradědu už jsem byl. Přemyslov od Videl je nějakých 30km. Přes Červenohorské sedlo. Strhla se opravdová průtrž. A já chytl nějakého slimáka hned od Filipovic. Za trest tihle řidiči, kteří za volantem nemají co dělat. Po trase bylo vidět, že je dědek podělaný z jízdy do kopce a dvojnásob z jízdy v dešti. V tomhle úseku je to to nejhorší. Zkouška nervů. Tvořila se za ním kolona. 4 posádky aut zatínající pěsti, co za mamlase jsme to chytli. Okamžitě pod Červenohorským sedlem  došlo na předjetí. To se nedalo. Věděl jsem, kam jedu, a že tohle před sebou celou cestu nevydržím, tak proč si kazit náladu a den. Bum, podřadit na dvojku, bum, vytáhnout to na trojku na 90 a byl klid a pohoda. Dvě zatáčky a dědka předjížděli ostatní, další dvě zatáčky a ve zpětném už nebyl vidět vůbec. A to vše při jízdě v mezích zákona a bezpečně! Jedním extrémem tu jsou za pěkného počasí motorky dávající si v serpentinách závody a druhým extrémem slimáci brzdící provoz.  

Přemyslov vcelku překvapil. Přesto, že silnice byla dost frekventovaná, hlavní parkoviště bylo prázdné. Mohlo to znamenat, že trasy okolo nestojí za nic a nebo se lidem ve špatném počasí hromadně nikam nechce. Já si zaparkoval na Přemyslovském sedle. Kousek nad hlavním parkovištěm. Jak název napovídá (sedlo), máte výhled do údolí a na kopce okolo. Protože dost foukal vítr a pršelo, mraky na obloze ubíhaly velmi rychle. Ideální doba na timelapse video. Vybalím si výbavu, nachystám stativ, timelapse režim, spustím ho a posadím se pod střechu dřevěného posedu. Užívám si nádherných 5 minut klidu a pozorování oblačného divadla. Jak ale bývá zvykem, kamkoliv přijedu já, případně my (já a manželka), tak natáhneme lidi. Bohužel. A tak za chvíli zastavily hned dvě auta u toho mého na malém parkovišti v sedle.

Z prvního auta vylezla žena: „Proč tady zastavujemééé?“

Odpověděl jí neméně bystrý (už podle hlasu) muž z druhého auta: „Chtěl jsem se podívat, proč tady stojí a co to má postaveného na tom sloupku.“

No měl jsem na tom sloupku stativ a nahrával timelapse video, bože můj. Akce jako z Hollywoodu! Ještě vstupné vybírat. Sakra někdo, někde, něco dělá. To neznamená, že se zastavím a budu čumět jak vyoraná myš, proboha! Balíci si zase vyjeli na hory. To je děs. Stále mám v živé paměti ty lemply běžkaře, kteří se snažili vecpat na parkoviště Na Skřítku. To byla taky sebranka íkváčů tykváčů. Je to horší a horší. Zlatý Covid! Jistě, každý si myslí, že je nejostřejší tužkou v penálu, což pochopitelně není pravda (nejhůř jsou na tom paradoxně ti, kteří nejvíc poučují a dávají svoji bystrost na odiv), ale těmhle by to v rozumových schopnostech nandali i děti z prvního stupně ZŠ. A pak na mě ještě pokukují onačí turisti, že jsem na horách a přesto mám v uších sluchátka s hudbou puštěnou na plné kule. Já nejsem vy. Něco se stalo? Volám 1210. Někomu se něco stalo na horách a volají mi jako svědkovi? 5.8.2023 jsem byl na cestě mezi Vidly a Královským vodopádem. Přesný čas, přesnou polohu, polohu k času jsem schopen dohledat v záznamu chytrých hodinek, případně ze screenshotů svých cest uložených na cloudu. V místě XYZ na mapě jsem potkal mladý pár. Na základě zaznamenané GPS polohy vidím čas, svůj momentální tep a dalších 100 naměřených blbin. Koho jsem potkal? Ona blond, vlasy do spleteného copu pod lopatky, tmavé triko, legíny, štíhlá. On krátké tmavé vlasy, černé kraťasy a triko, cesta k vodopádu, na rozhraní tří cest. Cestou zpět od vodopádu v místě, kde potok poprvé křížil cestu jsem potkal tři lidi 55-65 let, dva muži, jeden se šedivou kozí bradkou, jedna žena, všichni tři nepromokavé pláštěnky tmavě zelenohnědé barvy, postavy obézní (10-20kg nadváha), měli s sebou jezevčíka a druhého psa menšího vzrůstu, kříženec. Cestou na Černou stráň ani živáčka. Byl jsem tam jen já sám. 

Některé věci jako toto mi přijdou samozřejmé a jako naprostý základ, když jdu do hor. Snad to tak mají i ti, které potkávám já.

Cestou na Černou stráň z Přemyslova si nepouštějte navigaci přes Mapy.cz, pokud netoužíte po vysokém tepu. K vrcholu vede krásná, upravená, pohodová trasa. Mapy.cz vás vedou přes les hlava nehlava přímo vpřed nejkratší cestou. Nepouštím si navádění vždy a všude od vystoupení z auta na samotný vrchol trasy, nemohu posoudit, jestli to aplikace dělá pořád. Tady to její použití bylo k ničemu. Šel jsem přímo vstříc vrcholu lesem, tep 171, mizerná lesní zkratka, žádné výhledy. Při cestě nazpět byla appka vypnutá a já na pohodu prošel upravenou cestou a došel v klidu až k autu. Vidět toho není moc. 2 stroje na kácení a dopravu dřeva, jedna horská chata. Otočka a zpět. Nemám důvod se na toto místo vrátit. Vystoupaná další tisícovka, ale jinak místo o ničem.

Co se zbytkem odpoledne

Dojdu k autu a cítím zadek. Ne stehna, ne lýtka (jako obvykle), ale trochu zvláštně jen vnější část zadku na bocích, ne celý. No a co teď? Unavený ještě nejsem. Lehká únava ano, ale na postel to vážně není.

V moment, kdy jsem vkročil do lesa cestou na Černou stráň, nekapla na mě jediná kapka deště. Dojdu k autu přes silnici, 40m od výstupu z lesa a prší. Ono pršelo celou dobu. Jen tomu místu mého výšlapu se to nějak vyhnulo. Ať se podívám vlevo od auta na Přemyslov, pršelo a prší. Vpravo od auta na vesnice pod Přemyslovským sedlem, všude mokro z vydatného deště a stále prší. Já v lese zbrocený potem, ani kapka deště.

Bude to projížďka autem. Fajn. Vydávám se trasou projetou jen jedenkrát. Takže si z ní moc nepamatuju a bude to skoro, jako bych tudy nikdy nejel. Hned první vesnice od Přemyslova směrem k Hanušovicím a brzdím i očima. Vy vymaštění idioti v „esúvéčkách“! Koupit si velké auto jako prase, jet uprostřed silničky mající na šířku tak tak ty 3 metry, přes klikatou cestu a domy u ní nevidět do další zatáčky, za deště, ale na frajera pojedu přes vesnici jako dobytek. Potkal jsem snad 5 takových debilů za volantem na kraťoučkém úseku. Na poslední chvíli uhýbali do pangejtu, já z té čtyřítky, pětatřicítky brzdil i očima. Asi nečekali, že pojede v protisměru auto? To není možný, tohle! Zastavuju před výjezdem z vesnice, kde se rýsovala rovinka. Renaulti jedni!!!

Čekám už cokoliv, jedu 50km/hod. A najednou byl klid. Ani jedno auto. Možná mi to rovnováha chtěla oplatit, tak opravdu žádné auto na široko daleko. A já měl naprostou pohodu. Déšť bubnoval slyšitelně do auta i přes puštěnou hudbu, na silnici mrtvo. Až to bylo chvílemi jako na Islandu. Jen tedy se stromy a hustější zástavbou. Koukám po okolí. Občas zastavím, abych stáhl okénko a udělal rychlou fotku. Užívám si, dokud to je. Až s podivem, jak dlouho tahle krása trvala. Projedu Hanušovice a provoz opět sílí. Zpět v té naší civilizaci… Bylo 5 odpoledne a já dostal chuť na guláš s chlebem.

Závěr

Přes veškerou moderní techniku a snahu nebylo možné najít po trase Mohelnice-Olomouc zařízení, kde by dělali guláš a já tam chtěl zavítat. A tak jsem se zastavil v Lošticích U Coufala. Stará značka, stejné místo mnoho, mnoho let. Dokonce na fotce z jedné recenze vidím guláš s knedlíkem. Přijedu tam, zaparkuju a guláš v menu nemají. Objednávám si hanáckou česnečku, platím a jedu domů. Ještě prší a já si to chci pokud možno už jen vychutnávat. V pokoji, v klidu, s pohledem z okna.

Pohled skrz průřez na zpáteční cestě z Černé stráně. 

#hrubyjesenik #jesenik #jeseniky #turistika #hiking #nature #priroda #cestujeme #cestovani #travel #turistikanamorave #premyslov #cernastran #jasonb54 #blog #vodopad #kralovskyvodopad #tisicovka #hory #vidly #karlovastudanka