Jak bývá v zimě zvykem, je zima a k tomu patří sníh a teploty kolem nuly. Přesto, že se může sdělené zdát jako pitomost, nevěřili byste, kolika lidem jedoucím na hory taková samozřejmost nedochází. Však se k tomu v průběhu psaní článku vrátím ještě několikrát, abych rozvedl více. 

Parkoviště na Skřítku je většinou plné. Auta přijíždějí z obou stran. Silnice v Jeseníkách jsou snad tím nejlepším, co můžete v ČR vidět a zabloudit není kam. Přijíždím k parkovišti, a že je Skřítek nedalo chápu poté, co zpomalím před zhruba 50 metrovou kolonou aut přede mnou. Nevadí mi kolona. Jsem vybavený a připravený na jakoukoliv situaci a nějaká drobná kolona mě nerozhází. Ne tak ale řidiče Škodovek kolem mě. Ti jsou schopni vjet směrem na parkoviště klidně 3 nebo 4 paralelně a jaksi zapomínají na to, že z parkoviště i auta odjíždí. Vznikají trapné situace plné agrese. Bylo to přesně takové, jaké v městech a od čeho ujíždíte pryč. Nerváci za volantem, zmatkaři, spěchat, tlačit se jako stádo volů už už, abych zaparkoval, vytahal běžky a šlo se na to. Bylo 10 hodin v poledne. Byl nádherný den bez jediného mraku. Svítilo slunce a byla polovina února. Řeknete si, proč spěchali? Stmívat se začne za takových podmínek kolem páté odpoledne. Na běžkách vydrží tak 3 hodiny max. O co jim jde? Ano, je to tak, ale troubům nic nevysvětlíte. Nemají na to, aby to pochopili. Takže jsem čekal v koloně a s úsměvem jsem popojížděl centimetr za nárazníkem auta přede mnou. Tlačil se před kolonu aut řidič bílé Oktávky. Najížděl, vyhazoval blinkr, snažil se vměstnat mezi jiná auta. Nikdo jsme jej nepustili. Ne, ne, hošánku. Počkáš si jako všichni ostatní. A zkus mi byť jen odřít lak nárazníku! 

Dal jsem si v kolone svačinu a mezitím plánoval cestu. Díval se na Mapy.cz v mobilu, konzultoval mapy v hodinkách Suunto 7 a vzešla z toho nejkratší a nejrychlejší cesta na Pecný. Zaplatit 50,- Kč za celodenní parkování, vyskočit z auta, otevřít kufr, obléct si druhou vrstvu merina, na to lehkou softshellku, do batohu nesmeky k obvyklé výbavě, do kapes gimbal a šlo se. Lidí jako na Václaváku. Holt se udělalo krásně.
Cesta je perfektně značená a upřímně ani není kam zabloudit. Těch možností zase tolik není, a pokud jdete na Pecný, tak je cesta jediná - pořád nahoru. Vytahuju bezdrátová sluchátka, pouštím hudbu a je mi skvěle. Alespoň do chvíle, kdy vidím pejskaře, kteří mají psy na volno. Páníčkům to klouže, pes lítá kolem, na nohách botasky či co. Říkám si své o blbosti a jdu dál. Kolem mě neustále jezdí běžkaři. Sem tam nějaký ten skialp. Skialpové jsou alespoň slušní a zpomalí, poděkují za uvolnění cesty. Běžkaři, kteří sjíždí shora dolů jsou materiál přesně odpovídající řidičům z těch Škodovek, jak jsem popisoval výše, rozuměj nesmekem vzít pěkně přes holeně. Mám sluchátka a neslyším nějaké to jejich stupidní "pozor, jedu". Copak se toto říká? A to se mají pěší jako zbláznit? Vy jedete na lyžích. Vy máte povinnost na nich jet tak, abyste nikoho neohrozili. Neumíš na tom? Máš v ceestě lidi? Zastav, sundej to, sakra! Jeden běžkař kolem mě projel na vzdálenost 10cm od mých bot. Neslyšel jsem ho. Obdivoval jsem krásy přírody. Stačilo by, abych se pohnul a smetl mě. Hloupá, omezená a nebezpečná stvoření. Cesta ze Skřítka na Pecný je jako Václavák. Pěší turisté proudí ve velkém. Opravdu si potřebujete vybrat zrovna tuto trasu na sjezd a notabene na běžkách? Hlasitě jsem se smál, když kolem jeden lyžař projížděl ve velké rychlosti, opodál nezvládl zatáčku a vymlel se. Hlasitě jsem mezi smíchem pronesl: "Dobře ti tak".

Když jsem zmínil sluchátka. Osvědčil se mi na horách David Guetta a techno mix. Guetta na kochání se krásami přírody a techno mix na náročnější výstupy. Tady tomu nebylo jinak. Už dole bylo jasné, že nemá cenu vůbec nechávat nesmeky zahálet. Po pár set metrech byly na botách a šlo se naprosto skvěle i po totálně uježděném sněhu. Ten odpich a jistota. Páteř a svaly mi ihned děkovaly. K tomu techno (T78, Jan Fleck, Wehbba, Pig&Dan atd.), nasadit tempo a tep už ukazovaly hodinky nad 130. Výstup na Pecný není náročný. Jistě, jdete do kopce, ale není to tak úmorné jako třeba výstup na Smrk (Beskydy). Občas máte po cestě rovinku, občas zátočinu. Pak se zastavíte tady, tam, opodál a ono to celé funguje jako naprosto skvělý hike a ještě u toho děláte fotky nebo videa. Náročnost výstupu bych označil jako 3/5. To je tak akorát. Žádná divočina.

Příroda. Pokud vás zajímá, pak se sem zajeďte podívat. Po trase jsou naučné cedule. Mimochodem s hodně zajímavými informacemi a ne jen proto, aby tam něco bylo a je přitom nic neříkající a nezajímavé. Záměrně jsem na video nenatáčel. Běžte si to přečíst sami. Přírodní rašeliniště, okolo vás lesy, procházíte lesem a nahoře to pak s výhledem vše vidíte pod sebou. Vstřebáte sotva informace z naučných cedulí, které vás už tak ohromily a teď jste ještě navíc nahoře a vše se vám to dává dokupy. Přicházíte na to, jak unikátní místo jste navštívili. Je to dechberoucí nádhera. Pokud máte v mobilu aplikaci, která je schopná ukázat vrcholy vzdálených hor, budete mít žně. Ať se otočíte kam chcete, všude je vidět. Jediný vyšší kopec je Praděd, který vidíte pouhým okem a vypadá, jako by byl 5km daleko. Není, je dál, ale opravdu vám vše přijde jako na dlani. Co se výhledu týče, bomba.

Vrchol Pecný (nadmořkou výšku neuvádím záměrně, jelikož se v údaji všechny zdroje liší. Je to tisícovka. Tož tak.) tvoří kameny čouhající z víceméně planiny hřebenu. Pár stromů kolem. Příležitost vytáhnout tripod, nastavit na foťáku časovač a udělat si zajímavé fotky. Měl jsem vše nachystáno a z ničeho nic se přiřítila aktivní důchodkyně. Zrovna ve špatnou chvíli, protože když foťák odpočítává, tak se hudba ve sluchátkách ztlumí a slyšíte odpočet. Prohodila zhnuseně, co je to za lidi, kteří si vyjedou nahory jen proto, aby si udělali fotku. No dámo, viděla jste někdy nějakou skupinu na Facebooku? Třeba o turistice? Tam lidé nahrávají třeba 20 fotek denně. Proto nosím na hory bezdrátová sluchátka, fotomobil, gimbal na nahrávání videí, batoh narvaný vším, co mi může když ne zachránit život, tak ho minimálně vylepšit a další výbavu. Abych si opravdu ten výlet, výšlap užil. A vy, zahořklí důchodci, si prosím všímejte sebe. A když už máte velmi omezené vnímání života kolem, alespoň své názory sdílejte sami se sebou a ne nahlas. A po focení jsem si z batohu vytáhl svačinu. Banán a proteinovou tyčinku. Voda v hydrovaku mi nahoře zamrzla :-D To se mi stalo vůbec poprvé. Banán jsem si vychutnával a u tyčinky si slastně pomlaskával do rytmu hudby ve sluchátkách. Důchodkyně někam zmizela. Mám za to, že nemohla vydržet moji výbornou svačinu i náladu, na sucho několikrát polkla a šla si za strom alespoň nabrat trochu sněhu a postěžovat si u toho opět na hloupé fototuristy. Jen aby jste na video nekoukla a tenhle text nečetla. Protože by bez fotomobilu nikdy nevzniklo nic z toho. Vždy chodím ven s mobilem v ruce nebo gimbalem po kapsách. A když není co fotit nebo natáčet, není o čem psát. 

No ale výhled z Pecného je fakt suprový. Můžu jen doporučit. Pokud jste na vrcholu v únosných hodinách a v nohách máte sílu, směle dál. Čekají vás ještě vyšší vrcholy než Pecný. Já to potom stočil směrem dolů. Chtěl jsem najít Ztracené kameny.

Ztracené kameny jsou pro turisty jdoucí ze hřebenu skryté. Já je ale viděl po cestě nahoru a tak jsem měl snadnou cestu. Když jsem šlapal výš a výš, Ztracené kameny byly vlevo (jsou na videu vidět z dálky po cestě nahoru), ale Pecný byl ještě mnohem víc vlevo. Neomylně jsem šel najisto. Ztracené kameny a jeden stromek u nich tvoří opravdu skvostné zátiší. Naprosto úžasné. Celá formace kamenů vypadala perfektně. Na mnoha kamenech byla i krásně barevná mozaika se žlutou a zelenou barvou. Nebudu sem dávat fotku. Dal jsem na Instagram. Neumíte si mě na Ig najít? Jeďte na Skřítek osobně a podívejte se sami. Kameny byly namrzlé. Nesmeky opět nezklamaly. Ani si neuvědomíte, že vlastně na vrcholu kamenů stojíte  na kusu šutru a pod vámi strmý sráz. Toho jsem si všiml až z boku, když jsem scházel dolů.

Skřítek a okolí je krásné místo. Ne nadarmo je oblast označena jako Národní přírodní památka. Určitě se tam ještě vydám. Jednak na hřebenovku směr Praděd, ale také nemám prozkoumanou druhou stranu skřítka. Jo a všimli jste si při vjezdu na parkoviště sochy skřítka, který je stejný ze všech stran ať kolem něj obcházíte, jak chcete? Jestli tam potkáte hikera s gimbalem, mobilem a sluchátky, pak to můžu být klidně já.