Trasa na Smrk je označována jako nejnáročnější hike z Beskyd. Když to vezmete přímkou na vrchol jako my, pak ano, dá to zabrat :-) 

Zrovna napadl nový sníh, hlásili nebezpečí lavin 2. stupně a já si řekl, že to si teda musím vzít dovolenou a vylézt to. A tak se stalo. 

Obecně chodím nebo chodíme s manželkou o víkendech. Dnes, 16.4.2021 ale ne. Byl pátek a vzali jsme si oba dovolenou. Nechtěli jsme potkat lidi a chtěli jsme si sportovně dát do těla, užít hike. Vyčistit hlavu. A to se nám povedlo. Za celou dobu, jakou jsme cestou strávili (6 hodin) jsme potkali asi 10 lidí. Byla to naprostá paráda!

Dalo se vyjet autem až nahoru na poslední možné parkoviště. To znamenalo ušetřených cca 1,5 km cestou přes vesnici Ostravici směrem k lesu. Stála tam 2 auta. Už to jsem si říkal, že je skvělé znamení. Jinak bývá nacpané už spodní parkoviště v Ostravici. Parkoviště je ve výšce zhruba 780 m. n. m. Takže si máknete i tak. 

Sbalili jsme si výbavu (merino triko, merino mikina, softshellka, softshell kalhoty, Salomon hiking boty, nesmeky, hořčík s cukrem, náhradní další dva balíčky hořčíku, 2,5l vody do hydrovaku v batohu, paracord, hodinky, mobil s aplikacemi na počasí, mapy; nůž proti psům na volno, kteří nejsou přátelští nebo jim rupne v palicích (a na 100 dalších příležitostí, ke kterým se nůž hodí); lékárnička, čokoládové tyčinky, rukavice, čepka, Mac in Sac čtvrtá vrstva, kdyby se rozesněžilo nebo rozpršelo a zkrátka vše potřebné věci pro zažehnání nebo zmírnění každé těžké situace. Jsme vybaveni vždy špičkově, inteligence je od přírody a to je to, co každý hiker musí mít: perfektní výbavu a vlastní rozum. Takhle zvládnete všechno.) a plní elánu vyrazili nahoru. Po nějakých 100-200 metrech přebrodit potok a pak už jdete jen do kopce mezi stromy. 

Dva dny před hikem nasněžilo 60 cm sněhu

Celá krajina byla krásně zasněžená. To s sebou může přinášet lahodu oku, ale i nebezpečí boření se do sněhu nad kolena. Boření znamená mokro (nekomfort, ochlazení těla) a předčasné vysílení. Jak se nebořit? Můžete mít na nohách sněžnice nebo se naučíte našlapovat tak, abyste minimalizovali možnost proboření se do sněhu. My praktikujeme inteligetní chůzi. To znamená mít pod kontrolou každý krok, nespěchat, našlapovat pomalu, aby se sníh stačil nahromadit pod tíhou těla a udržel vaši váhu. Na prašanu to jde hůř. Na čerstvě napadaném, mokrém sněhu je to pohoda. Na Smrku byl mokrý, těžký, čerstvý sníh. Jistě, nezaručí vám to chůzi jako po vodě, ale rozhodně se nebudete bořit co pár kroků. Potkali jsme po cestě jednoho rádoby experta, který nám "radil", abychom si příště vzali sněžnice. Vážený pane, pokud toto čtete, tak vězte, že až budeme chtít poradit, informace si načteme nebo jinak zjistíme sami, přinejhorším se zeptáme. Opravdu nepotřebujeme "moudré rady" náhodných hikerů, které potkáme po cestě. Rozmohl se nám po vrcholcích takový nešvar. Příliš mnoho hikerů, expertů, kteří si myslí, jak jsou jejich rozumy chtěné a žádané. Omyl. Když se vás nikdo neptá, nechte si své rady pro sebe. Děkuji. 

Dole jsou stromy neuvěřitelně vysoké. Sněhová pokrývka je tenká, na dotek jsou stromy sice chladné, ale stále příjemné. Jelikož je celá cesta na Smrk lesem, přírody si užijete opravdu dost. Dole je to stále víceméně procházka, a proto s sebou vždy nosím bluetooth sportovní sluchátka. Cesta krásně uplyne a zážitek se znásobí. 

V nižších výškách byla cesta ušlapaná. Potkali jsme do nějakých 900 m.n.m. 4 hikery a 2 skialpy, kteří tu ušlapanou cestu krásně zničily. Pochod byl jinak opravdu krásný. Větve pod nánosem sněhu byly ohlé nad cestičku a celé to vytvářelo dojem pohádky. Když jste se někomu vyhýbali, logicky jste se zanořili nad kolena do sněhu. Používáme merino ponožky, takže nás trocha sněhu v botech nerozhází. Merino je schopné uschnout během chvíle jen díky samotnému teplu těla. 

Pohodové, mírné stoupání netrvá dlouho. V době naší návštěvy se někdo rozhodl jít mimo červenou trasu a zkrátit si cestu přímkou na vrchol. Nejsme zdejší nebo z okolí Ostravice, abychom vyšlapávali pomalu a poctivě cestu jiným po červené, takže jsme šli trasou, která znamenala menší šanci na boření se. Tím pádem přímkou na vrchol. 

Už tak z náročné trasy se stává doslova zabiják lýtek. Tady si dáte hodně do těla a pochopíte zcela jasně, proč je Smrk označen jako nejnáročnější výstup z celých Beskyd. Jdete do kopce kilometry. Pokud narazíte na rovinku, tak má nějakých 20-50 metrů. Pak znovu makáte do kopce. Svah není tak prudký, abyste lezli po čtyřech, ale počítejte s velkým náklonem trupu po většinu doby. Budete si často myslet, že jdete rovně. Stačí ale, aby vás někdo z boku pozoroval a udělal fotku. Dostanete neoblomný důkaz. Krom toho stromy vedle vás budou růst na čím dál větším svahu a budou se zkracovat. Cestou z vrcholu jsme potkali jeden mladý hikerský pár. Oba měli při výstupu náklon blížící se 45° nebo i více. Zastavili jsme, abychom je pustili a pak mi to došlo, jak jsme museli vypadat my.     

Toto fotila manželka stojící snad 10 metrů pode mnou na svahu. Máknete si. 

Manželka už někde ve výšce 1050 m.n.m. začínala mít dost stísněný pocit. Stromy se kolem vás budou zmenšovat. Pocítíte výšku. Změní se tlak. Změní se vzduch. Na stromech bude více sněhu i ledu. Cesta bude stále méně a méně prošlapaná. Každý krok vám zabere mnohem více času. Já šel první a dělal kroky pro manželku. Máme stejnou délku kroku a bylo potřeba dělat "schody". Mimochodem jsme cestou dolů klouzali i s nesmeky na nohách, několikrát sjížděli po zadcích, takže ty schody jsme zase zrušili.

Nicméně jsme se na vrchol dostali, když jsem manželce co chvíli říkal ještě 50 metrů a jsme tam. To jsem říkal sice od nějaké výšky 1100 m.n.m., ale pomohlo to. Opravdu není výstup jako výstup. Někdy před měsícem jsme šli na zasněžený Pecný. Dělal jsem z celého hiku video. Tady by udělat video nešlo. A přesto je Smrk nižší než Pecný! Za to 10-20x náročnější. 

Ale stálo to za to! Kvůli čemu? Víte, on je to sportovní výkon. A také záležitost o přežití. Posunutí limitů. Zvýšení sebevědomí, a když jdete s manželkou, tak i upevnění vztahu. I já jsem si asi 200m pod vrcholem říkal, že tohle je maso. Ale měli jsme špičkovou výbavu a nejen v nohách zkušenosti. Kdyby tohle šel někdo, běžný turista, tak bych se nedivil večerním zprávám o tom, jak horská služba někoho musela zachraňovat. Nemáte šanci myslet na to, co bylo v práci. Co vzít na nákup. Co bude večer v televizi nebo jak pojedete domů. Tady promýšlíte každý krok. Plánujete si cestu v hlavě předem. Zjistíte si veškeré dostupné informace. Počasí, tlak, vítr, srážky. Připravíte oblečení. Impregnujete boty. Nachystáte si do batohu to, co je pro vás survival kit. Nabijete USB čelovku a powerbanku. Musíte znát svůj zdravotní stav a dosavadní kondici. Proto beru hořčík a dávám si zatraceně pozor na to, kam šlapu, abych se nepropadal, protože vím, jak se musím chovat ke své páteři. Jdete s někým? Musíte znát i jeho zdravotní stav a možnosti. Na ruku si vzít chytré hodinky, které vám pomohou dodržet stanovený plán. Tento měsíc nechci jít přes 170 tepů za minutu. OK, uzpůsobím cestu. Kolik vody s sebou do hydrovaku pro oba, když vím, že v zimě má lidské tělo vyšší ztráty vody. Kolik vody do auta, když vím, že vodu z hydrovaku vypijeme zhruba v tolik a tolik hodin. Jdete sněhem? Super, tak víte, že tím se výkon znásobí a potřebujete daleko větší úsilí. No a pak to logicky i sejít dolů. Myslet na trasu, kontrolovat mapu. Jak dlouho si můžu dovolit zastavit, aby mi nezačala být zima od propoceného merina. Když zastavíte na příliš dlouho, tělo se ochladí, pocítíte studené oblečení a nemáte jiné na převlečení, jste 3 km od zaparkovaného auta, tak to pak odležíte v nemoci. Kdy si vzít zdroj sacharidů. Kdy doplnit bílkovinu. Koho jsem potkal cestou nahoru nebo dolů? Šel mimo trasu nebo se držel značek? Co měl na sobě? Jakou měl výbavu? V těchto podmínkách to má smysl. Potkali jsme toho dne celkem 9 lidí. 2 na skialpech (podle jejich trasy od lyží se dalo snadno poznat, kam jeli a jak) a 7 hikerů. 5 šlo nahoru. 2 dolů. Vím, kdo měl triko, bundu, hole, barvy, kdo měl psy, kdo jen termoprádlo s kraťasy místo pořádných kalhot (asi otužilec)... 

Tohle je pro mě to zábavné. Nejít jen nahoru vyjít kopec, horu. Přemýšlet o každém detailu, což je něco, co v běžném životě "tam dole" neděláte. 

#smrk #beskydy #vrchol #les #zima #snih #hiking #hora #turistika #nejnarocnejsivrcholbeskyd