Dítě v břiše roste a za chvíli bude venku. Jak se na to připravit jako otec? Hledal jsem na internetu nějaký návod a nic v CZ jazyce nenašel. Odpověď nabízí, jako obvykle, jen cizojazyčné weby. Proto nejzákladnější informace shrnu do tohoto blogového příspěvku.

Přípravy

Co je potřeba? Postýlka pro dítě, monitor dechu, matrace do postýlky, přebalovací pult, pleny, nosítko, kočárek, autosedačka. Ty jako chlap to zařiď. Manželka si nakoupí pro dítě oblečení, drogerii a další záležitosti, ke kterým má blíž než ty.

• Postýlka pro dítě je přímočará záležitost. Prober s manželkou barvu, tvar, a kde budete postýlku mít. Podle toho postýlku na Heuréce vybereš. Buď bude stát samostatně, nebo bude navazovat po otevření boku na vaši postel.
• Matraci do postýlky vybereš sám bez pomoci. V žádném případě nesmí být pro mimino matrace z kokosu. Jde o odpadní materiál a lepí se lepidly, které dítěti nechceš do těla dávat (absorpce kůží, vdechování výparů). PUR pěna (molitan) také není ideál, ale většina výrobců jej používá. Nejlepší jsou matrace z HR pěny a bez lepidel. U této poslední varianty se připrav na záležitost okolo 3-5 tisíc. Nezapomeň na nepromokavý povlak. Tloušťka do 7-8cm, aby fungoval monitor dechu.
• Velikost matrace jde objednat na míru. V ČR je hned několik výrobců matrací, kteří jsou schopni vyrobit matraci na míru. Google je tvůj kamarád. Naše byla hotová do 14 dnů.
• Mírný klín, podložka se sklonem, do postýlky tak, aby mělo dítě vždy hlavu o něco výš než nohy. Molitan, polystyren.
• Monitor dechu je nobrainer. Vezmeš na Heuréce tu nejlepší, nejoblíbenější možnost od Jablotronu. Bez monitoru dechu nezjistíš, že se dítěti ve 3 ráno zastavilo dýchání. Tuhle věc chceš koupit na 100%.
• Přebalovací pult. Nejsložitější akce. Já ho poskládal manželce svépomocí. Dřevěná fošna, komoda se šuplíky, koš, podpěry, prodlužovačka, lampičky s tlumeným světlem (pozor na ostré světlo – může novorozenci poškodit oči). Ideálně do místa, kde bude dostatek světla v každou roční dobu a bude ho tam co nejdéle v průběhu dne. Do tmavého kouta nic takového stavět nechceš.
• Pleny. Tady taky pozor. Existuje snad tisíc druhů plen. Hledej Pampers s co nejnižším číslem. Pampers 1 například. Pak zkontroluj, pro jakou váhu dítěte jsou určené. Potřebuješ 3-5kg = novorozenec. Plenky kontroluj každý měsíc. Několikrát do roka mívají prodejci super akce se slevou na pleny + cashback. Ušetřit jdou v součtu tisíce.
• Nosítko. Buď šátek, nebo tzv. „batoh na dítě“ (nosítko). Miliarda produktů, stovka značek. Každé je trochu jiné. Srovnávací testy na netu vybírající TOP 5 produktů jsou k ničemu. Každý odkaz po rozliku vede na jiných top 5 produktů. Recenze nepomohou. Málo se problematice rozumí a samotná zdravotnická komora k produktu napsala vyhýbavé stanovisko 50 na 50. Co si u nosítka pohlídat. Musí být pohodlné pro nošeného i pro nositele. Dítě musí mít kolena výš než pánev a chráněnou hlavu, podpěru (protože mimino nedokáže těžkou hlavu ještě udržet krčními svaly). Šátek nechceš. Při každém použití budeš skládat šátek a doufat, že z něj dítě nevypadne? A když venku bude pršet? Položíš to na zem i s děckem? Asi sotva. Chceš nosítko. Tečka.
• Kočárek. Manželka ti řekne představu a ty to zařiď. Ideálně tak, že necháš zaplacení na rodině.
• Autosedačka. V nejlepším případě se vyřeší nákupem kočárku. Kombo autosedačky a kočárku už je celkem časté a hlavně praktické. Cestou z nemocnice tě bez autosedačky pro novorozence ani nepustí (neměli by). Novorozenec sedí zády ke směru jízdy. Když zabrzdíš a něco bude špatně, schytá to autosedačka a ne obličej mimina.

Sice máš dost času na přípravy, ale není dobré nákupy a zjišťování informací podcenit. Přebalovací pult taky za jeden den dohromady nedáš. Teda ano, dáš, ale bez konzultace s manželkou to budeš předělávat… Ona ho bude z 99% obsluhovat, takže k tomu má ledacos co říct.

Před porodem

Manželka má nachystanou tašku do porodnice, nakoupené oblečení na prvních 6 měsíců, vanu na umývání dítěte, teploměry, drogerii a zkrátka vše potřebné. Ty máš čas na zjišťování informací, co se úřadů a zaměstnavatele týká. Matrika, zdravotní pojišťovna, otcovská atd.

Zastavím se u otcovské. Nově trvá 14 dní. Jakmile si zažádáš, zaměstnavatel ti má povinnost vyhovět. K čemu to je? Sžít se s miminem do začátku, pomáhat manželce, aklimatizovat se na nové podmínky života. A v neposlední řadě, když bude hodné mimino a všechno bude v easy módu, máš možnost z toho vytřískat 14 denní dovolenou.

Děcko brečí

Jinak se projevovat neumí. Je to univerzální nástroj pro cokoliv, co je špatně. Děcko nebrečí, všechno je super.

Brekot značí problém, na který musíš přijít. Zahraješ si na detektiva. Může být chlad, nuda, strach, mokro, přílišné teplo, svědění, únava, napětí, kousající oblečení, nedostatek blízkosti, emocionální strádání, plná plena, hlad… naprosto cokoliv.

Co na to pomáhá? Fyzický kontakt, pohyb, zvuk. Sem tam dítě potřebuje žužlat bradavku, i když nemá hlad. Nebo dudlík. Nekupuj zploštělý. Ten je nejvíc odmítaný novorozenci. Potřebují velikost a tvar bradavky, takže kulatější, delší.

Fyzický kontakt: mimina jej zbožňují. V těle matky byla pokroucená, obepnutá ze všech stran, v teple. Existují studie podložené důkazy, zkoumáním. Mimina s maximem kontaktu pláčí méně. Například na nosítku nebo v šátku na zádech matky. Viděli jste někdy dokument o afrických novorozencích? Matka je má neustále u těla u všeho, co dělá a ta děcka jsou spokojená a málokdy brečí.

Rytmický pohyb: houpání, chůze, jízda autem, natřásání, plácání po zádech nebo přejíždění kočárkem po nerovnosti tak, že kočárek vždy poskočí.

Zvuk: zpěv, broukání, white noise, š-šš-ššš. Mimina slyšela zvuky matky i otce už během růstu v břiše. Rozpoznají vaše hlasy. White noise je cokoliv jako pračka, sušička, fén, větrák.

Stimulace: dítě může být velmi snadno znuděno. Či přímo naopak, přestimulováno. Někdy zabere temná místnost bez zvuků. Někdy je potřeba být kreativní a vymyslet pro mimino nový stimul.

Dětský zábal aneb zavinování: dělá se miminům, aby se nepřestimulovala. Většinou kopáním nebo házením rukama. Taková forma svěrací kazajky. Znít to může jakkoliv zvláštně, ale pomáhá to a své by k tomu mohlo říct mnoho matek z mnoha různých kultur světa.

Čůránky

Výměna plen tě čeká, ať chceš nebo ne. Tohle by tě nemělo překvapit. Barva moči může být různá.

Oranžovo-červená: může se ukázat v pleně u dítěte 1-3 dny starého. Dítě nekrvácí. Prostě se zbavilo krystalů kyseliny močové. Pokud se ale tahle barva objevuje i po 5. dnu, volej doktora. Pediatra jste si museli najít před porodem.

Bílá: není moč. Pozoruje se u mimin ženského pohlaví. Jde o výtok z vagíny. Zmizí po čase samo a je normální.

Červená: to samé. Krvácení z vagíny. Je to díky matčiným hormonům. Zmizí samo. (Na chvíli. Pak se tenhle periodický teror objeví až do menopauzy.)

Tmavě žlutá: no, máte problém. Děcko je dehydrované a znamená to pro něj vážné ohrožení zdraví, ne-li života. Musíte co nejdřív začít řešit. Dítě potřebuje tekutiny. Většinou se volá rovnou doktorovi bez keců okolo.

Když jsme u toho. Jak se pozná dehydratace? Dítě se zdá slabé, letargické, nemá slzy, v ústech sucho, čůrá méně než 6x za den.

Matka brečí

Jako by sis neužíval posledních 9 měsíců, tady máš další nálož. Říká se tomu „baby blues“ a jsou to dozvuky hormonální horské dráhy. Po 3-4 dnech po porodu matka může začít brečet. Co s tím? Sbal se a jdi ven. Na celý den nejlépe. Tohle musí zmizet samo a nic se nedá udělat pro urychlení. Nijak zlepšit to nemůžeš, není důvod to poslouchat, užij si super volný den venku! Fajn, pokud na manželku myslíš, kup jí zmrzlinu, zaplať placený kanál, kde se podívá na nějaké ženské emotivní blbosti, a kliď se.

Jestli nemáš kam jít, není v rodině jiná ženská, kterou můžeš pozvat a ubytovat, než to baby blues u manželky skončí, tak tě lituju.

Když to jen tak nepřejde a pozoruješ naopak zhoršení, už to není jen baby blues, ale tvá ženská se dostala do poporodní deprese. Sežeň psychouše, poradce, kouče nebo jinou blbost moderní doby, aby se ti manželka co nejdřív vrátila a ta šílená baba zmizela. Jsou to jen líbivé názvy pro lidi, kteří se chtějí vykecat a chtějí poslouchat vykecávače. Sem tam pokývou hlavou, vyplodí tu a tam nějakou moudrost, ačkoliv sami mají problémů nad hlavu a neumí je řešit, ale hej, mám na to papír, tak jsem specialista. Sama se toho nezbaví (samomluva je prý taky závadná), a pokud se ty neproměníš v psychloga, který si s manželkou pobrečí a polituje, pokývá souhlasně na každou pitomost, poradí stupidní ženské rádoby rady, pohladí po zádech, tak nic nezmůžeš.

Poznatky z publikací

„Becoming Dad – A guide for new fathers“ (www.fatherhoodinstitute.org/2021/becoming-dad).

Bonding před narozením. Navázat spojení s ještě nenarozeným dítětem je prý možné. Dokonce je popsáno, co mu pomáhá. Například snít o dítěti a o životě jako otec, aspirovat na roli začleněného otce místo otce v pozadí a jako poslední bod vztah s matkou dítěte. Podle tohoto je otcovství 2:1 proti mně.

Tíha nových povinností mě svírá do svěráku. Tak se může cítit kdejaký otec. Novinek přináší těhotenství a porod opravdu hodně. Nové informace, dovednosti ale půjdou snadno získat, osvojit. Většina rodin řeší finance. Ano, je to problém a velký, ale je potřeba si k tomu říct i druhou část. Co děcko skutečně potřebuje? Fyzický kontakt, lásku a základní oblečení. Nemusí mít značková bodyčka Adidas/Nike a milion hraček k ničemu. Více si vyhraje s kuchyňským nádobím. Spousta věcí okecat nejde. Zdravotní péče například (očkování, jízdy k lékaři, léky atd.). Plínky, teploměr a další nezbytnosti, které se koupit musí. Nejdůležitější ovšem je, že na to člověk není sám, jak si myslí nebo jak se bojí. Manželka, rodina, sociální dávky. Pomoc existuje.

Mám svoje dítě dost rád? Ožehavé téma, které není otázkou několika desítek kusů na planetě, ale spíše každého druhého, třetího otce. Jako otec máš k dítěti dál než matka. Tak to je. Ona je s ním doma celý den i noc. Tráví spolu veškerý čas a tím ho víc poznává, více se na sebe vážou. Biologicky k němu má blíž. Rostlo v ní, porodila ho. Ty makáš v práci, pak o víkendu a manželku s dítětem vidíš navečer, kdy se chceš najíst, odpočinout si a navíc ještě ten zbylý čas musíš rozdělit mezi manželku (jen vy dva), dítě (jen ty a děcko) a na čas pro manželku s dítětem (celá rodina). Co s tím? Existuje jen jediná možnost, rada. Trávit s dítětem více času (ano, na svůj úkor a mnohdy i na úkor manželky a všech okolo). Jen tak si vybudujete vzájemný vztah.

Stres se nabaluje. Co s tím? Je potřeba se naučit relaxovat. A to co nejrychlejším, nejefektivnějším způsobem. Ne, nemám na mysli stupidity typu meditace. Najít si čas sám pro sebe. Do některých tvých „únikovek“ se dá zapojit i malé dítě (nosítko při hraní počítačových her, čtení pohádky 5 minut a pak na hodinu usnout i s dítětem), ale musíš mít hlavně očistnou aktivitu sám pro sebe. Načerpat skutečnou sílu (nejen přežívat z minima energie z jídla a pár hodin spánku) ať zvládáš to okolo, co na tebe padá. Práce, že bys ji nepřál ani nepříteli, tlak rodiny, problémy, dítě s neskutečnými požadavky na čas a pozornost, zkrátka všechno. Tohle totiž jen tak nepřejde. Bude trvat minimálně 26 let, než dítě udělá pá-pá a budeš moct zase svobodně žít a znovu se sblížit s manželkou jako před dítětem.

Jsem dost fit? Měl bys být. Manželka bude vařit, prát, uklízet a taky chodit do práce. Někdo děcku musí vybít baterie, aby večer usnulo. A ten někdo budeš ty. Učit se s ním, hrát si s ním a pochopitelně být aktivní (třeba na hřišti). Pamatuješ si, jak jsi byl aktivní jako dítě? Kolik energie jsi měl a nikdy necítil pořádnou únavu? Tak tomuhle se budeš muset vyrovnat. Jak na to? Musíš začít cvičit, nakoupit vitamíny, minerály, proteiňáky, tribulus nebo něco, co ti zvedne hladinu testosteronu (pro ty otce v dospělém věku = nad 36 let). Musíš to perpetuum mobile v dítěti stíhat. Jestli ses doteď zanedbával, teď máš sakra motivaci k tomu se sebou něco na poslední štaci udělat, jinak tě to totálně semele fyzicky i psychicky. A krom toho… když nebude mít manželka sex s tebou, bude ho mít s jiným, který na to energii bude mít.

Tělo manželky se mění a co s tím? Nic, musíš vydržet, dokud to nepřejde (minimálně po šestinedělí). Takže tě čeká horská dráha na hororových 11 měsíců. Co to znamená? Manželka ti bude ráno blít jako amina. Sice se jí zvětší hrudník, ale je jí blbě, takže je to jen a pouze na efekt, aby nastávající otec matku neopustil. Ty z toho nic víc než pokoukání mít nebudeš. Už tak tě štvalo, jak ti žena chodí co 2 hodiny na záchod? Jóóó, tak teď si teprve užiješ. Výkyvy nálad? Vzpomeň si na dny, kdy měla krámy a znásob to 100x. Břicho roste. Pokud nejsi nějaký prego úchyl, tvoje chuť na sex ochabne. Ze štíhlé ženské máš najednou pupkáče. Krvácení z dásní, nosu, odjinud? Samozřejmost. Zácpa? No jo. Už jsem psal o výkyvech nálad? Nakoupil jsi jí krásné šaty? Teď je na ní 2 roky neuvidíš. Ucítíš pohyby dítěte. Přiznejme si, že občas je to dost „ne fajn“ a vybaví se film Vetřelec. Nekoupil jsi jí hektolitr olejů a krémů na strie? Tak tos podělal. Protože bude mít dost strií, kterých se nezbaví, a ty se na to budeš muset koukat. Otoky končetin, křeče. Nebude stačit dýchat. Dítě bude tlačit na hrudní koš. Musíš vedle ní chodit v režimu „slowmo“. Zapomeň na jakékoliv společné sportovní aktivity. Probdělé noci, probouzení (a tím i tebe). Nesmím zapomenout na výkyvy nálad lusknutím prstu (z úsměvů a super nálady do brekotu během 3 sekund). A to se teprve dostáváme k porodu… Co teda s tím vším? Opravdu není cesty, jak to šílenství zmírnit? Nakoupit manželce zmrzlinu, zaplatit jí placené kanály, aby se mohla dívat na reality show, seriály a doufat, že to vše rychle uteče.

Já mám to štěstí na velmi inteligentní, rozumnou manželku, takže dostávám od všeho toho, co se píše na netu a pravděpodobně jiní nastávající otcové skutečně prožívají naplno (jinak by ty diskuze a články neexistovaly) velmi tlumené dávky. Všechny takové rozhodně nejsou ani omylem. Však si vzpomeňte na exempláře, které vám prošly postelí a hned jste je zase pustily do světa. Tak vás chci (chlapy, kterých se to týká) povzbudit a píšu vše trochu přehnaně, abyste se necítili úplně mizerně a mysleli si, že je to tak všude. Není. Stačí se jen rozhlédnout a uvidíte spousty jednoduchých žen. V práci, na ulici, v obchodě, všude. A teď si to ještě představte těhotné… Buď vyprsknete smíchy, nebo se z vás stane neotřesitelný podporovatel potratů.  

Zdravotní rizika. Dobrá, dostali jsme se od humoru k vážným věcem. Máme tu 2 velké strašáky. Krvácení a pre-eklampsii. Vaginální krvácení – sanitka, doktor. Sem tam trochu krve nic neznamená. Tmavá krev a dlouhé krvácení je problém. Bolesti hlavy, otoky, náhlé svědění, které neodeznívá, mdloby a jiné mohou být příznakem pre-eklampsie. Většinou ji doktoři odhalí dříve než samotný pár. Jde o vysoký tlak ohrožující dítě i matku a je nutné hned řešit. Zpravidla prášky. Našel jsem krásnou poučku, jak se zbavit pre-eklampsie: porodit. Největší strašák ze všech? Tvoje žena může znovu otěhotnět už po 3 týdnech od porodu, i když nemá menstruaci, tak bacha na to!

Porod máte za sebou a co teď?

Byl jsem s manželkou v porodnici každý den okolo 14-16 hodin. Sestřičky z toho byly hotové. Asi to nebývá úplně zvykem, aby se otcové starali. K jejich škodě. Všechno potřebné umím. Přebalování je hračka. Koupání, no problem. Dostat dítě do těsného, celistvého body, jó to mi dává trochu zabrat doteď, ale zvládnu. Manželka si odpočine a hlavně přítomnost ocení.

V naší porodnici byla rovnou matrika. Vyřízení rodného listu byla brnkačka na 5 minut. 2 minuty první den, kdy si požádáš o vyřízení a 2 minuty druhý den, kdy si pro hotový rodný list dojdeš.

Sestřičky jsou celkem svéráznou kapitolou. Každá má jiný postup a jiné, zaručené rady. Neřiď se každou prkotinou jako by šlo o dogma. Poslechnout si informace ano, ale je potřeba je selektovat, zkoušet v praxi a vybírat tu jedinou správnou cestu, která funguje na tvůj nový svět. Zmíním i přítomnost muže u ženy v porodnici. Sestřičky se pak chovají jinak. Ke tvé manželce i k dítěti, když vidí, že tam jsi. Mužský element v ženském prostředí funguje dokonale. „A jaké jste vybrali jméno?“ „Brian. Vybírali jsme se všech světových jmen, prošli jich tisíce a vyselektovali 3-4 vybraná. Pak jsme zkoumali význam, řešili použití do zahraničí, kdyby chtělo dítě do světa a žít mimo ČR, aby nebylo komolitelné nebo z něj nešly udělat nadávky…“ A tak to vykládáte a vidíte ty užaslé tváře a nakonec slova jako „Hustý, super“ apod. Očividně tam nejsou zvyklí na inteligentní rodiče. Příběh o výběru jména udělal dojem naprosto pokaždé. Musí se jim nechat, že z 99% byla profesionální i mladá děvčata. Nemocnice bývají plné různých povah, ale naštěstí porodní oddělení mělo převahu těch, které tam skutečně jsou na pravém místě. Za tuhle zkušenost jsme byli rádi.  

V porodnici jsme u malého měli uráty, červené krystaly v plínce, jak jsem popisoval výše. Dokázalo to na chvíli vystrašit. Dále zeleno-hnědou lepkavou kaši přes celou plínku (od kolostra a čištění střívek), na nervy lezoucí vážení před každým krmením, měření teploty strkáním teploměru do zadku (na doma máme pochopitelně bezdotykový teploměr), brekot (zejména ale u cizích dětí z jiných pokojů), první sžívání a učení se, jak dítě držet, chovat; extrémně nepohodlná křesla na pokoji a spousty hodin bolení hlavy z nemocničního smradu (dezinfekce).

Udělat pár fotek z porodnice, zaplatit poplatky za nadstandardní pokoj (nás to vyšlo na 5 tisíc) a hajdy pryč.

Takové to domácí pomlaskávání a bezesné noci

Důrazně doporučuji vybrat si otcovskou. Těch 14 dnů se doma nezastavíte, i když na mimino budete oba. Nemáme nijak výrazně ubrečené dítě, brečí jen při mokré plínce, a když má hlad, ale čeká vás oba tolik věcí a překážek k řešení, že to uteče jako voda a na odpočinek nebude čas.

První týden to bude bezesná tyrana od toho malého stvoření, které máte milovat. Jeden den už jsem žertem nadhodil manželce, jestli nemám sbalit věci, a že bysme se projeli k babyboxu. S pochopením jsem se nesetkal :-D

V kostce. Ze smradu z hoven se ti bude navalovat. Milionové respirátory, díky za vás! Nevyspíš se. Děcko bude mít hlad co 2-3 hodiny. Zvuky brekotu ti budou rvát uši. Chvíle beznaděje, když se ti malého nepodaří uklidnit a dudlík nechce. Kdejaké pitomé zamlasknutí tě probudí. Budeš vídat totálně vyčerpanou manželku s 50kg pytlema pod očima. Naučíš se vypínat monitor dechu (protože když na to zapomeneš a dítě z postýlky vezmeš, spustí se odporný alarm, na který se nehrabe ani siréna). Přebalit budeš umět během týdne v rekordním čase jako mistr světa (když budeš pomalej, dítěti začne být zima a přijde brekot). Propotíš x kusů domácího oblečení (z toho, jaké nepěkné situace ti dítko připraví). Manželka bude neustále něco prát (od slin, ublinknutí, zvracení, pochcání). A ty si budeš přát, aby už mělo děcko aspoň 5 let, umělo chodit na záchod, spalo celou noc a dokázalo komunikovat místo řvaní.  

#manualprootce #nastavajiciotec #navodnaotcovstvi #novopecenyotec #otcovstvi #porod #mimino #blog #jasonb54