Zážitky ze ZOO Olomouc

Olomoucká zoologická zahrada nikdy nebyla mojí oblíbenou, ale mám ji nejblíž, tak jsem tam nejčastěji.

Pokud chcete vidět, jak má vypadat skutečná ZOO, zajeďte si do Dvora Králové nebo Zlína. To jsou ty nej široko daleko. A teď zpět do Olomouce.



Příjezd a parkování

Vaší konečnou destinací není Olomouc, ale obec Svatý Kopeček. Dostanete se tam ze dvou směrů a oba jsou do kopce. Od Lošova nebo od Olomouce. K cestě směrem od Droždína (je to ta od dálnice z Ostravy) byla nově od léta 2023 instalována info tabule o počtu volných míst na parkovištích. Často se stávalo, že byl tak velký nával návštěvníků, že to ochromilo dopravu celého Sv. Kopečka a zasahovala PČR hned u kruhového objezdu v Droždíně, kdy uzavřeli silnici a auta se musela otáčet. Naposledy velikonoce 2023. Vcelku nemilé překvapení. Vyjedete si, dejme tomu z Hranic, na rodinný výlet do ZOO a 4km předtím vás zastaví policie, že máte smolíka a můžete jet kamkoliv, ale do ZOO ne. Ještě by takovou ceduli mohli dát v ostatních směrech před kruhovým objezdem (z Chválkovic, ze Samotišek) a nakonec i z Lošova. Tak by byly podchycené všechny směry.

Parkovat můžete přímo u ZOO. Poplatek za 3 hodiny stání na parkovišti byl čistě symbolický a to 100,- Kč. Zaplatíte pohodlně v automatu, odjíždíte. Další parkoviště jsou rozeseta po trase k ZOO. Co jsme viděli během velikonoc, stojí se pak kdekoliv, včetně lesů v okolí Sv. Kopečka.

Samotná ZOO spustila čerstvě tyto stránky, na kterých najdete podrobné informace: https://www.zoo-olomouc.cz/parkoviste



Okolí ZOO

Sv. Kopeček je malá obec. Zábavu na půl dne tu ale jistě najdete. V obci je z dalekého okolí viditelná Bazilika Panny Marie. Od ní je krásný výhled na Olomouc. Hned u ZOO postavili dětské hřiště a o kousek dál směrem do lesa i lanové centrum. Procházku po návštěvě ZOO můžete protáhnout směrem na Radíkov. Zde uvidíte vysílač a s trochou štěstí se trefíte do možnosti prohlídky Radíkovské pevnosti. Restaurace po okolí nezmiňuji. Olomouc máte jako na dlani a nedaleko.



Návštěvníci olomoucké ZOO

Zde vytvářím celý odstavec, jelikož si ho téma zaslouží. V jiných ZOO jsem se s tím nesetkal a považuji tak proto za olomouckou raritu. Tou raritou jsou návštěvníci. Začneme hned 20m od vstupu. Vidíme mladou tříčlennou rodinu, jak se přibližuje ke kleci s opicemi. Otec je opouští a jde si stranou zapálit cigaretu. Otočený zády se nezajímá. Matka kleká s mobilem v ruce, aby si vyfotila malé opičky. Malá dcerka (odhadem 2,5 roku) ji opouští a běží na další stranu výběhu, kde jsou opice blízko klece a zároveň elektrickému ohradníku. Matka si dítěte absolutně nevšímá. Žmoulá mobil a snaží se o výtvor do National Geographic. Situaci vidím a říkám manželce, že jdeme pryč, protože se nebudu na tuhle tragickou rodinku dívat. Ušli jsme sotva 10 kroků a slyším elektrický výboj, prásk. Za 2 sekundy brekot malé holčičky. No strkala do klece ruku a dostala pecku od ohradníku napuštěného elektřinou. Kroutíme hlavama a jdeme dál. Buď by ji kopla elektřina, nebo ji kousla opice, nebo cokoliv jiného. Rodičům byla ukradená. Tahle ZOO skýtá mnoho příležitostí pro kontakt se zvířaty a oni jsou teprve u první klece. Nejsem zvědavý na jejich příběh a přidáváme do tempa, abychom od nich byli co nejdál. Kolikpak je tam asi voltíků? ;-)

Před žirafami má prostor Panda červená. Dokonce je tam i cedule. A vcelku velká. U její ohrady zaslechneme od mladého páru: „Vidíš tady tu koalu?“ Manželka kroutí hlavou a ve tváři jí vidím výraz „to jsou ale blbci“. A navíc tyto dva druhy jdou dost dobře odlišit a nemusíte na to být žádný specialista. Podoba tam prostě není. A když nevím, co to je, podívám se po cedulce, přečtu si ji. Jdeme k žirafám.

Připadají vám jako stejná zvířata? Co nejdříve navštivte oftalmologii (jste slepí) a neurologii (máte problém s mozkem) – v libovolném pořadí.


Žirafy proběhly v klidu. Krásná skoro pětimetrová zvířata. Čeká nás po směru ohrada s kozami. Další rodinka jde vedle nás a matka poučuje dítě cca 10 let: „Pojď, tady se podíváme na kamzíky.“ Začínám litovat, že nemám pecky do uší, abych si pustil nahlas hudbu a přehlušil tak proud inteligence z okolí.

Kozy v ohradě, které můžete krmit. Matka za ohradou se natěšeně směje, baví při natáčení dcerky, cca 4 roky, která je uvnitř ohrady mezi kozami a jde je krmit. Že je tam cedule jako kráva o tom, jak je zakázán vstup do ohrady dětem do 10 let bez doprovodu rodičů je asi marné zmiňovat. Nemůžu se na to dívat. Jsou tam mláďata, ale i dospělé kozy, které jsou větší než to děcko. A taková koza jde po žrádle. To žrádlo drželo to děcko. A kozu nezajímají nějaké ohledy a slušné vychování. Chvilka a děcko utíká s brekem a vřískotem před houfem koz. V pěstičce žrádlo pro kozy, matka za ohradou s mobilem v ruce.

Jste všehovšudy 15 minut v ZOO a už se přestáváte divit, proč jsou nynější dítka takoví prudcí inteligenti. Rodiče. Když je mizerný genofond, nic se s tím nenadělá. Vůbec se nezdráhám říct nahlas manželce nehledě na okolí, že bych dětem do 15 let a těm, kteří neprojdou základním testem inteligence, vstup do ZOO zakázal. I když pak by ale asi hrozilo, že ZOO krachnou.

Takový zástup idiotů jsem v jiné ZOO nezažil. Opravdu ne. Ostrava měla taky pokaždé pár kousků k pozastavení, ale ne tolik a ne na tak malém prostoru a za tak krátký čas.



Samotná ZOO

Vstup do ZOO prošel před několika lety rekonstrukcí a díky tomu je to teď paráda. Je otevřený, vzdušný, pojme víc lidí. Fronty se netvoří. Turnikety fungují jedna báseň bez záseku. Pod čtečku vložíte QR kód a jdete. Pokladna je od turniketů separovaná, tudíž nikdo nikomu nezavazí. ZOO byla na jaře 2023 extrémně rozkopaná. Při návštěvě v srpnu 2023 je stále rozkopaná, ale stavby se mnohde viditelně pohnuly. Je vidět pokrok, jen to trvá delší dobu, protože tu bylo zapotřebí mnoho věcí opravit nebo rovnou zdemolovat a postavit něco nového, jinak. Během naší srpnové návštěvy byl u výběhu žiraf vidět například jeřáb (ne živočich, ale to kovové monstrum ke stavbě). Zaslechl jsem od návštěvníků okolo, že jim to tam vadí. V duchu jsem se rozchechtal. Jen počkejte dál, co teprve po cestě uvidíte. Až mi to vykouzlilo úsměv doširoka.

První úsek je různorodý a rozpracovaný. Volavky v něm mají místa asi tolik, co vězni ve vězení a doslova živoří, žirafám už přestává stačit, pár expozic opic také křičí stářím o výměnu, stará voliéra pro ptáky je prázdná (asi v rekonstrukci či demolici), ale vznikl na druhou stranu prostor pro Pandu červenou, dodělává se prostor s rybníkem (snad pro ty volavky) a malý výběh pro Surikaty. Najdeme zde nástupní místo pro safari vláček.

Druhá část je neméně chaotická. Rozkopané, nedodělané cesty a u nich kozy, lvi, tygři, akvárium, klokani, psouni, voliéra s ptáky a 2x bistro s občerstvením plus vyhlídková věž. Proč chaotická? Druhý úsek se dá projít tak, že uvidíte kozy, lva a klokany. Když chcete vidět všechno, co tahle část ZOO nabízí, musíte se vracet na stejné místo. Asi jako obrázek střed hvězdy. Zajdete se podívat ke hrotu každého pomyslného paprsku a vracíte se zpět doprostřed. Tohle mi vadilo i v ZOO ve Dvoře Králové, což byla jinak překrásná, prostorná ZOO. Tady sice nebloudíte jako tam (doslova lidi bloudili a mapy ZOO jim nijak nepomohly), ale ideál jako v ZOO Zlín to také není. Asi to celé vzniklo díky budování safari trasy. Lákadlo pro turisty pochopím, ale za půl roku najít tuhle část ve stejném stavu, to už tolerantní nejsem. Proč? No relativně nejméně práce a olomoucká ZOO mohla mít aspoň jeden úsek v tiptop stavu. Takhle je to rozkopaný tankodrom na celém území.

Třetí část, která si u mě vysloužila označení zbytečná. Je to protáhlý prostor bez expozic nebo s expozicemi, které nikdo nenavštěvuje, přeskakuje nebo jinak nevnímá. Začíná s kopce dolů. Expozice žádná. Směřujete k dětským prolézačkám a kiosku s občerstvením. Vlevo mají poskládané balvany s infotabulí. Pod prolézačkami ToiToi budky a kontejner mobilních záchodů. Tento úsek je bez debat tím nejhnusnějším, co kde můžete vidět. Ne jen v ZOO Olomouc, ale kdekoliv, kam byste zavítali. Odpornost. Tady čeká hromada práce na roky dopředu. Za tímto výtvorem si můžete v expozicích prohlédnout hromadu s brouky, papoušky, kohouta, různé druhy koček a ptačí budky (sem nikdo nechodí). Kdyby tu ten úsek nebyl, udělali by lépe.

Čtvrtá část začíná výběhem vlků, pokračuje výběhem opic (kterým můžete projít) a končí expozicí Medvěda baribala a pavilonem s Levhartem mandžuským. Tato část působí z celé ZOO asi nejlépe. Až na prasklé sklo u medvěda, které tam je přes půl roku ve stejném stavu. A paradoxně na nový pavilon levharta. Vlky jsme teď v srpnu neviděli. Mezi opice se dostanete po lanovém mostě. Interakci opic a návštěvníků cenzurují chovatelé v zelených tričkách. U nohou mají dřevěné čagany. Spíš než na ty ukázkově se chovající opice bych tím čaganem rád vzal po holeni nebo přes hřbet některé návštěvníky ZOO. Opičky jsou tady v Olomouci parádní, to se musí nechat. Cítíte tam dvojsmysl? Ano, správně. Proč mi vadí levhartí suite? Působí to jako vyhlídka na přerostlou trávu. Sklo je pomalované bílým, hustým vzorem levharta až do výše očí. Můžete se jít na ně podívat i shora. Vyhlídka je patrová. Uvidíte i tak kulové. Levhartí černo-oranžové zbarvení přece musí být v zelené trávě vidět! Není, když má tráva 2 metry a je hustější než v pralese. Nápad za milion. Pozveme si lidi do zoo, ve které neuvidí žádná zvířata. A když by je mohli vidět, tak jim to znemožníme. Někde tam jsou, to vám musí stačit a táhněte. To je shrnutí pavilonu levharta. Co se musí pochválit je, že tu jsou plnohodnotné záchody. A čisté. Medvěd baribal to nakonec zachraňuje. Ten byl při každé naší letošní návštěvě vidět pokaždé a bylo u něj jasně nejvíc lidí.



Závěrem

ZOO Olomouc je opravdu exotická záležitost. Složením návštěvníků, svojí prostorovou dispozicí, počtem exponátů k vidění (jestli za průchod uvidíte žirafy, kozy, klokany, psouny, velblouda, opice, medvěda, považujte se za extrémně šťastlivé jedince) a hlavně pro množství rozkopanin, oprav. U turniketu směrem ze zoo jsem se pozastavil a v duchu si říkal, že vlastně můžu být rád za jedno vstupné. Sakra, vždyť to nebyla jen zoo, ale i naučná stezka (skoro úniková hra) stavebním prostorem. Tady je to v podstatě pro potěchu oka i srdce stavitelů a stavbyvedoucích, dobrodruhů beze strachu, kteří jako by bonusově mimo uvidí i pár zvířat mezi tím vším. Dejme jim 5-10 let a třeba to nakonec doopravdy bude krásná zoo. Držme pěsti.





Zasláním libovolné částky přispíváte na chod webu. 






#zooolomouc #jasonb54 #blog #recenze #recenzezooolomouc #olomouc #navstevazoo